Malý pražský erotikon
Tento příběh je určený i těm, kteří bývají ke knížkám o lásce zpravidla nedůvěřiví. Na Babě stojí nad strání s výhledem na Prahu dvě sousedící řadovky, ve kterých bydlí rodiny, jejichž členové prožívají pod povrchem zdánlivě všedních dní nečekaně osudové milostné příběhy.
Honza cítí pokušení, ale protože si nechce komplikovat život, snaží se mu odolat. Marta, přestože je vdaná, občas neodolá, a Zbyněk se ani odolávat nepokouší. Táňa miluje tajně, Petra má zábrany, Tomáš je až příliš velký romantik, Cyril trochu zvrhlík a Adéla se miluje častěji, než všichni předchozí dohromady, aby se necítila sama.
MALÝ PRAŽSKÝ EROTIKON je zábavným obrazem jejich intimního života, který líčí jejich touhy, okamžiky radosti i katastrofy od předškolního věku až po věk důchodový.
Dobrý den,
Donutila jsem se k četbě Vašeho erotikonu za výzkumným účelem, a přestože musím uznat, že je to text mimořádně čtivý, obsahuje tolik hrubě nepřesných a povrchních popisů emocionální stránky postav (zejména ženských), že se musím ohradit. Čtenář je sice varován, že je to žánr domácí erotické literatury, ovšem jestli mám doopravdy věřit, że všichni muži myslí takto prvoplánově a často na sex téměř s jakoukoli přítomnou osobou ženského pohlaví, musela bych vzdát veškerých nadějí na budoucnost, ve které si budou muži a ženy rovni, protože taková míra objektifikace lze jen těžko opomenout. Také je až urážlivé, s jakou nepřesností odhadujete myšlenkové pochody ženských postav. Např. motivace Marty zhubnout. Věřte nebo ne, ŽÁDNÁ žena na světě nestráví 5 dní v týdnu aktivním pohybem a neutratí tisíce za liposukci jen proto, aby se její vzhled více zamlouval jejímu přihlouplému fotbalovému manželovi s pivním pupkem, se kterým nehodlá nic dělat. Za druhé: Žádnou ženu netěší objektizující poznámky na konto její postavy, jaké slyšela Petra přes stěnu šatny od kluků na tělocviku. Stejně jako žádná Marta na planetě nebude s uspokojením zakládat svou hodnotu na poznámkách, které na její těžce vydobytou spotrovní postavu mají nějací hulváti na fotbale. Pro ženy skutečně není vzhled vším, a pokud muži jako vy budou nadále tuto myšlenku svým čtenářům podsouvat, o moc dál se jako společnost nedostaneme. Ve skutečnosti člověk sám neměl svou podobu nikdy vidět, zrcadla a kamery jsou výdobytkem moderní společnosti, přílišná posedlost sama sebou je přežitek, který rozhodně nemá být normalizován. Ženy zkrátka vidí svět úplně jinýma očima, než jaké jste jim ve svém textu přiřknul, doporučuji vám tedy přečíst např. Zolovu „Nanu“ nebo Paní Bovaryovou, abyste uvěřil, že i zabedněný muž může své obzory rozšířit natolik, aby o ženských postavách dokázal psát věrohodně.
S úctou,
A, 19let